Vzpomínáte si na své panenky z dětství? Možná jste měli plyšového medvěda…
Když jsem se na panenky zkoušela rozpomenout, překvapilo mě, jak moc a dobře si pamatuji. Nejen, jak panenky vypadaly, ale i jejich jména, oblečení a dokonce vůni! Teď po letech jsem měla pocit, že kdyby mi je někdo dal poslepu očichat, že bych je bezpečně poznala. Tak hluboko se do mě vryly.

Panenka je – jako jediná z hraček – obrazem nás samých. Všechny ostatní hračky jsou napodobeninami zvířat nebo předmětů. To dává panence výsostné postavení mezi hračkami.

Dítě se toho musí naučit mnoho. Mezi jiným i navazovat kontakty s ostatními lidmi nebo vyjadřovat své potřeby a přání. Vrůstání do světa se většinou neobejde bez více či méně bolestných zkušeností. Snáší se lépe, máme-li se s nimi komu svěřit. Při tom všem (a mnohém dalším) může být panenka velkým pomocníkem.

Zamyslíme-li se hlouběji nad právě řečeným, vyplyne naprosto samozřejmě myšlenka, že toto vše musí zvládnout jak holčičky tak kluci. V tomto světle názor – holčičky si mají hrát s panenkami, kluci s auty – neobstojí. A ani důvod „přípravy na vlastní mateřství“ není tím pravým, nebo alespoň nestojí na prvním místě. Vždyť kde je psáno, že panenka musí být jen holčička? K tomu možná svádí ženský rod pojmenování této hračky. V panence můžeme vidět obraz člověka, ideální obraz , ke kterému se toužíme přiblížit. Pojmeme-li panenku takto, vyplyne z toho pro nás velká zodpovědnost při výběru této hračky.

Vlna

Ovčí panenky jsou – jak název napovídá – plněny ovčí vlnou. Vlna je úžasný materiál. Rychle přijímá teplo a vrací ho. Reaguje na naši teplotu a můžeme říct, že v zimě hřeje, v létě chladí. I další materiály na ovčích panenkách jsou pokud možno přírodní – bavlna, len, hedvábí. Tyto materiály mají schopnost přijmout vůni dítěte, a tak se panenka může stát jeho v pravém slova smyslu. Kontakt s těmito materiály v našem „světě plastu“ zajišťuje původní vjemy, které jsou tolik důležité pro to, aby později dítě našlo své místo v tomto světě.

Věk

Panenky mohou vypadat velmi různě a vyhovět tak potřebám dětí v různých věkových obdobích. Od panenky ze čtverce flanelu, na kterém je uprostřed vyvázaná velká hlavička bez detailů obličeje pro ty nejmenší až po pevně vyplněnou panenku s pohyblivými klouby pro děti mladšího školního věku. Vzhled panenky vpodstatě kopíruje vývojové fáze dítěte a panenka se tak dítěti svým způsobem podobá. Filozofií, ze které při tvorbě panenek vycházím, je antroposofie a waldorfská pedagogika, stejný základ, na kterém stojí waldorfské školy.

Jednoduchost

Důležitým kritériem je vedle přírodních materiálů i maximální jednoduchost ponechávající prostor fantazii dítěte. Proto panenky nemají detaily, i když by to technicky bylo samozřejmě možné.

Terapeutická hodnota

Významným aspektem tvorby panenek je jejich terapeutická hodnota. Jak pro dítě, které např. panenka z následující vývojové fáze může podnítit v jeho vývoji, tak pro dospělého, který panenku vytváří. Šít panenku je něco jiného než plést svetr či látat ponožky. Potřebujeme do ní vložit své vlastní „lidství“, obraz člověka v nás samých, jinak bychom neuspěli. Je též velký rozdíl, šijeme-li panenku sami doma či ve společenství ostatních. Tam jakoby byl záměr nesen společným snažením a lépe se dařil. Mnohé z účastnic chodí do kurzů i poté, co zvládly techniku. „Jen“ proto, aby šily ve společenství. Tvrdí, že jim to jde lépe a panenky jsou hezčí.

Výchova dospělých

„Netrvanlivost“ látkových panenek je jen zdánlivá a bližší pohled ihned toto zdání vyvrátí. Ulomí-li se plastové panence ruka nebo noha, často již není pomoci a panenka skončí mezi odpadky. Látkovou panenku lze opravovat vpodstatě donekonečna. Má to ale jedno velké ALE. Spočívá v tom, že oprava takovéto panenky vyžaduje náš čas a trpělivost. A to je to nejvíc nedostatkové „zboží“ dnešní doby. Kdo dnes látá díry na ponožkách? Přiznám se, že ani já ne. Jak má ale malé dítě získat důvěru v to, že tento svět je bezpečný, že chyby se dají napravit a pokažené opravit? Svým vlastním pohodlím platíme vysokou cenu – v našem světě na jedno použití sami těžce hledáme hodnotu věcí i sebe samých. Proto tvrdím, že ovčí panenky „léčí“ i nás dospělé – když nás přimějí zastavit se, udělat si čas a bez ohledu na „výkon“ je prostě opravit. Zkuste to někdy. Uvidíte, kolik síly a radosti vám to dá.

Údržba panenek

Panenky pereme až když je to nezbytně nutné, dítě má totiž velkou práci si vypranou panenku znovu po svém „navonět“. Nejjednodušší způsob je navlhčeným a namydleným hadříkem otřít špinavá místa. Často to však nestačí. Tehdy panenku namočíme do vlažné vody s prostředkem na praní vlny. Necháme odmočit, pak mačkáním (ne třením) vypereme. Vymácháme znovu ve vlažné vodě (stejná teplota je důležitá, aby se vlna nezplstila), do poslední máchací lázně můžeme přidat hrst kuchyňské soli, která by měla zamezit vzniku žlutavých skvrn na "kůži". Máme-li možnost, krátce! odstředíme (samozřejmě v nepřítomnosti dítěte) a sušíme rozloženou na vzdušném místě, ne na přímém slunci. Nedoporučuji praní v pračce, i kdyby měla program na vlnu. Pokud se přece jen stane a vlna v panence se zplstí, existuje způsob, jak pomoci. O opravě poškozených panenek si s vámi ráda popovídám a přispěji individuální radou.